Když se dnes řekne investování do umělé inteligence, většina lidí si pravděpodobně představí jednu firmu:
Nvidia.
Dává to smysl. Její technologie dnes stojí za velkou částí současného rozvoje AI.
Jenže umělá inteligence není jedna firma.
Za každou odpovědí AI asistenta, vytvořeným obrázkem nebo novým jazykovým modelem stojí celý fyzický a technologický řetězec firem, bez kterých by současná AI prakticky nemohla fungovat.
A právě tento pohled je podle mě mnohem zajímavější než hledání jedné „vítězné“ akcie.
Co všechno vlastně AI potřebuje?
Umělá inteligence není pouze software.
Aby mohly dnešní velké modely fungovat, potřebujeme například:
- výkonné polovodiče,
- továrny schopné tyto čipy vyrábět,
- extrémně složité výrobní stroje,
- datacentra,
- vysokorychlostní propojení serverů,
- chlazení,
- obrovské množství elektrické energie,
- a nakonec samotné AI aplikace a služby.
Velmi zjednodušeně si můžeme celý řetězec představit například takto:
- ASML
- TSMC
- Nvidia / Broadcom
- Datacentra
- Energie
- AI služby
A každý článek tohoto řetězce vydělává na rozvoji AI trochu jiným způsobem.
1. ASML – technologie potřebná pro výrobu nejmodernějších čipů
ASML vyrábí extrémně složité litografické systémy používané při výrobě nejpokročilejších polovodičů.
Zjednodušeně řečeno:
ASML vyrábí část technologie, díky které je vůbec možné nejmodernější čipy vyrábět.
Je to zajímavý příklad firmy, která nemusí sama vyvíjet umělou inteligenci, aby z rostoucí poptávky po výpočetním výkonu mohla těžit.
Čím větší je poptávka po špičkových čipech, tím důležitější je zároveň infrastruktura potřebná pro jejich výrobu.
2. TSMC – továrna technologického světa
TSMC je největším světovým výrobcem polovodičů na zakázku.
Výrobu svých čipů zde využívá řada technologických firem, například:
- Nvidia,
- AMD,
- Apple,
- Broadcom
- a mnoho dalších.
A právě v tom spočívá zajímavost jejího obchodního modelu.
TSMC nemusí nutně předem vědět, která konkrétní technologická společnost nakonec získá největší podíl na trhu.
Pokud ale vítězové používají její výrobní kapacity, může růst spolu s celým odvětvím.
3. Nvidia – nejviditelnější tvář dnešního AI boomu
Nvidia je dnes pravděpodobně nejznámější společností spojenou s rozvojem umělé inteligence.
Její výpočetní akcelerátory se používají při trénování i provozu řady současných AI systémů.
Její obrovský úspěch ale zároveň ukazuje jeden důležitý princip investování:
Skvělá firma automaticky neznamená skvělou investici za jakoukoli cenu.
Cena akcie totiž nezohledňuje pouze dnešní výsledky společnosti, ale také očekávání investorů ohledně její budoucnosti.
Proto je při investování důležité oddělovat kvalitu firmy od otázky jejího aktuálního ocenění.
4. Broadcom – infrastruktura, kterou běžný uživatel téměř nevidí
Broadcom není mezi běžnými spotřebiteli tak známý jako Nvidia.
Uvnitř moderních datacenter má ale významnou roli.
Jeho technologie souvisejí například s:
- síťovou infrastrukturou,
- vysokorychlostním propojením serverů,
- specializovanými čipy,
- technologiemi používanými v datových centrech.
Velcí provozovatelé cloudových služeb navíc stále častěji pracují na vlastních specializovaných AI akcelerátorech.
A tím vzniká další vrstva celého AI ekosystému.
5. Datacentra – fyzická továrna digitálního světa
Všechny tyto čipy musí někde fyzicky fungovat.
A právě proto dnes po celém světě vznikají nová datacentra a rozšiřují se ta stávající.
Tento trend není omezený pouze na Spojené státy.
Nové projekty vznikají také v Evropě a připravují se i v České republice.
Moderní AI datacentrum ale není jen hala plná počítačů.
Potřebuje například:
- obrovský elektrický příkon,
- výkonné chlazení,
- záložní zdroje,
- rychlé datové sítě,
- bezpečnost,
- specializovanou technickou infrastrukturu.
AI boom tak vytváří poptávku i v odvětvích, která na první pohled s umělou inteligencí vůbec nesouvisejí.
6. Energie může být jednou z největších výzev dalšího rozvoje AI
Výpočetní výkon má jednu zásadní vlastnost.
Potřebuje elektřinu.
A moderní AI infrastruktura jí potřebuje opravdu hodně.
S rozšiřováním datacenter proto roste význam například:
- výroby elektrické energie,
- přenosových a distribučních sítí,
- transformátorů,
- záložních zdrojů,
- energetických úložišť,
- chlazení.
AI se tím postupně mění z čistě technologického tématu také na téma energetické a infrastrukturní.
Znamená to, že bychom měli nakoupit všechny tyto akcie?
Ne.
A právě tady je důležité oddělit zajímavý dlouhodobý trend od konkrétní investice.
Můžeme mít pravdu v tom, že umělá inteligence výrazně změní svět.
Můžeme mít pravdu také v tom, že některé společnosti díky ní výrazně zvýší své příjmy.
Přesto nemusí být každá jejich akcie automaticky dobrou investicí.
Cena investice může totiž už dnes obsahovat velmi optimistická očekávání budoucího růstu.
Nemusíme hledat jednoho vítěze
Místo otázky:
„Která AI akcie bude nejlepší?“
může dávat větší smysl položit si otázku:
„Jakými částmi ekonomiky bude rozvoj AI skutečně procházet?“
Může jít například o:
- polovodiče,
- výrobní technologie,
- datacentra,
- síťovou infrastrukturu,
- energetiku,
- chlazení,
- cloudové služby,
- software.
Investiční expozici na podobná odvětví lze získat různými způsoby, například prostřednictvím jednotlivých akcií nebo diverzifikovaných fondů a ETF.
Konkrétní řešení by však vždy mělo odpovídat investičnímu horizontu, toleranci rizika, celkové finanční situaci a ostatním částem portfolia investora.
Pozor na tematické investování
Tematické investování je velmi lákavé.
Vidíme silný trend, čteme o miliardových investicích a snadno získáme pocit:
„Tohle přece musí růst.“
Historie ale ukazuje, že technologická revoluce a investiční výnos nejsou totéž.
Internet skutečně změnil svět.
Mobilní telefony změnily svět.
Digitalizace změnila svět.
Přesto ne každá společnost, která byla součástí těchto trendů, představovala úspěšnou dlouhodobou investici.
Proto je důležité nevnímat zajímavé investiční téma izolovaně od celého portfolia.
Široká diverzifikace versus tematická část portfolia
Jedním z přístupů může být rozlišovat mezi:
Jádrem portfolia
Široce diverzifikovanými investicemi napříč:
- zeměmi,
- sektory,
- společnostmi,
- regiony.
Tematickou částí
Menší část portfolia může investor podle svého přesvědčení zaměřit například na:
- polovodiče,
- AI infrastrukturu,
- robotiku,
- kyberbezpečnost
- nebo jiný dlouhodobý trend.
Nejde však o univerzální návod.
Poměr jednotlivých částí se může výrazně lišit podle konkrétního člověka, jeho cílů, horizontu a ochoty podstupovat riziko.
Co si z toho odnést?
Při pohledu na umělou inteligenci je podle mě zajímavé nedívat se pouze na aplikace, které máme před očima.
Za AI vzniká obrovská fyzická infrastruktura.
Čipy.
Výrobní stroje.
Datacentra.
Energetika.
Chlazení.
Datové sítě.
A právě proto může být zajímavější než hledání „další Nvidie“ pochopit celý řetězec.
Možná totiž není nejdůležitější otázkou:
„Která AI firma vyhraje?“
ale spíše:
„Kdo poskytuje infrastrukturu, kterou budou potřebovat téměř všichni účastníci tohoto závodu?“
A přesně tady se podle mě začínáme dívat na finance skutečně za oponou.
